Co o Madagaskaru nejspíš netušíte

Co o Madagaskaru nejspíš netušíte

Putování po řekách

Mnoho madagaskarských řek je zbaraveno do oranžova. Je to způsobeno odplavováním sedimentů z půdy. Například řeka Manambolo pramenící v centrální vysočině poblíž hlavního města, má v místech u krasu Tsingy de Bemaraha výrazně pomerančovou barvu. Do sytě oranžovohnědé barvy je zabarvena také řeka Mahajilo, ústící do řeky Tsiribihina.

Na madagaskarských řekách jsou nejpoužívanějším plavidlem takzvané pirogy. Svým tvarem připomínají kánoe. Jsou dlabané z jediného kusu dřeva a mohou být až deset metrů dlouhé a přitom velmi úzké. Místní obyvatelé je používají k rybaření a také jako dopravní prostředek pro sebe i turisty. Piroga může být opatřena i jednoduchou čtvercovou plachtou.

Bohem potrestaný strom

Z osmi druhů baobabů existujících na naší planetě jich hned sedm najdeme na Madagaskaru. Stromy jsou to vskutku bizardní. Svým tvarem mohou připomínat obrovské mrkve. Váže se k nim mnoho pověstí. Podle jedné z nich byl kdysi baobab obyčejný strom, který požádal boha, aby ho učinil vyjímečným.

Stvořitel ho v jeho troufalosti uchopil, vytáhl ze země a vrazil zpět opačnou stranou – tedy korunou do půdy. Tato pověst vznikla na základě vzhledu pahýlovitých větví stromu, jež připomínají spíše jeho kořeny. Tyto stromy postupem času nabydou obrovských rozměrů ve kmeni, jehož obvod tak může mít až rekordních 35 metrů!

Nejzajímavější věcí je však to, že se velikost kmene mění v závislosti na počasí. V období deštů je baobab schopný se nafouknout a zvětšit svůj objem až o několik tisíc litrů vody. V zimě, kdy téměř neprší, přejde do úsporného režimu, shodí listy a přežívá ze svých napumpovaných zásob.

Baobab je strom využívaný na rozličné způsoby. Z listí a výhonků si Malgaši připravují pokrm připomínající náš špenát. Plody bohaté na vitamín C konzumují syrové. Dřevo slouží k výrobě papíru a lan a ty nejtlustší kmeny obyvatelé vydlabali a obývají je.

Dřevo a zase dřevo

Se dřevořezbou se setkáme v mnoha částech tohoto podivuhodného ostrova. Městečko Ambositra ležící v centrální vysočině Madagaskaru je proslulé výrobou dřevěných sošek. Místní řezbáři zde provozují krámky přeplněné soškami, nejčastěji s motivy pracujícího lidu. Své výrobky dovážejí také do Antananariva.

Mnohem roztodivnější sochy ze dřeva můžete spatřit na neobvyklém místě v západní části ostrova. Místní kmen Sakalavů si zvykl zdobit hroby svých zesnulých příbuzných sochami v životní velikosti, s důrazem na detaily v intimních partiích. Obří prsa, či mužská přirození, často v intimních polohách, zde však nejsou vystavována na odiv jako něco sexuálního. Sakalavové tyto řezby chápou jako symbol znovuzrození.

Svátky a slavnosti

Madagaskar pulsuje po celý rok kulturními událostmi a lidovými slavnostmi. Různé svátky a festivaly konající se napříč ostrovem pravidelně přilákají značný počet turistů. Mezi nejproslulejší patří festival Santabari a Donia music festival. Ale důvodů k oslavám je mnohem více.

Na 29. března připadá Den mučedníků, který se vyznačuje vzpomínáním a vzdáváním poct padlým v povstání v roce 1947, vedenému proti francouzké koloniální nadvládě za nezávislost Madagaskaru. Začátkem května probíhá Santabary festival a představuje díkůvzdání za první sklizeň rýže v roce. Hudba a tanec jsou základem těchto oslav.

Feria Oremana je červnovou slavností zaměřenou na přípravu a konzumaci plodů moře, především ústřic, doprovázená zábavou. V červnu také probíhají slavnosti Fisemana, které mají podobu očistných rituálních obřadů vedených antakaranskými proroky a jasnovidci.

Od června do srpna se slaví Famadihana. Jedná se o svátek známý též pod doslovným názvem „Překládání kostí“. Těla zemřelých příbuzných jsou v tomto období vyjímána z hrobů, převlékána do hedvábných rouch a posléze znovu pohřbena.

V říjnu se v hlavním městě konají velkolepé masivní a dva týdny trvající jazzové oslavy pod názvem Madajazzcar. Ulice města se v této době zaplní mezinárodními hudebníky a zpěváky a přilákají tisíce návštěvníků.